23. 11. 09 = TRAGICKÝ DEN

23. listopadu 2009 v 17:24 | Ivík |  Dennodenní žvásty
Dnešek zapište černou barvou do kalendáře.
Dnes to budu psát článek beze srandy, protože...
Nalezli jste někdy spolužáka v tratolišti kreve? NE?... Já dnes ano.


Když jsem dneska šla loudavě do školy, a naproti mě šel Honza, vůbec jsem nemohla tušit, že asi o deset minut později jej naleznu bezvládně ležet na podlaze před třídou a v kaluži krve.
Vešla jsem do šatny, vyslíkla bundu, pozdravila Honzu, který šel nahoru, a šla jsem do skříňky pro učebnice. Pak jsem jen slyšela ránu, takovou dutou... Napadlo mě, že někdo s něčím praštil, nebo že někdo spadl, můj šestý smysl (kterého se ode dneška bojím, protože opravdu nelže) mi nabýdl možnost, že Honza. Tu myšlenku jsem zahnala jako naprostou blbost.
Sbrala jsem klíče, učebnice, baťoh a šla nahoru.
Když jsem vyšla schody, před třídou ležel Honza, čelo od krve a hlavu mu obepínala kaluž tmavé krve. V tu ránu (a to mi věřte) nevíte, co dělat. Honza byl naštěstí při vědomí. Je to hrozný pocit, přejel po mě mráz, a řekla jsem si: "Okay, tohle půjde Ivi." Hodila jsem aktovku a učebnice na lavici, a chtěla jsem jít za někým... napadl mě třídní a bývalej třídní, to jsem zahnala jako blbost, takže mě napadl kabinet biologie, který je na patře a sídlí tam učitelky, který dávají první pomoc. Ale to už mi David i Honza říkali, že tu byl zástupce.
Takže jsem začala s tím, co mi jde nejlíp a to psychická podpora. Říkala jsem mu, ať se uklidní (o kaluži krve nevěděl, nebo jsem si to myslela, takže jsem nepovažovala za důležité mu to říkat - hlavní nepanikařit!), patala jsem se ho, co ho bolí, a on že prý ani nic. Rukama a nohama pohyboval dobře, takže jsem došla k názoru, že nedošlo k poranění míchy. Uf. Ptal se mě, jestli to vypadá na rozraženou lebku, ale to jsem mu říkala, že opravdu nevím... I když ta krev o tom určitě nasvedčovala... Já, doktorské dítě, na toto mám čuch.
Pak dorazil zástupce, a přidala se k němu i moje učitelka na TV, která šla kolem.
Ptal se ho, jestli mu není zle, a že prej jen trochu, jestli se mu nechce spát, a to že prej ne.
Pak zástupce nadával, ať někdo popožene tu rychlou (která dorazila asi do 7 minut, a to je poliklinika asi jen 500 m nebo kilák od našeho gymlu).
Dorazili myslím tři, s nosítkama, obmotali mu hlavu líp než zástupce, kterej s ním raděj nehejbal, pro jistotu, dali mu kolem krku plastovej límec, naložili ho a odvezli... Mezi tím se tam sešlo dost čumilů, které zástupce poslal o patro výš, aby nezavazeli. U nás ve třídě jsem zůstala jen já a David.
Pak se mi asi dvě hodiny klepaly ruky... Huf. Nejhorších 25 minut mého života.

Pak jsme nevěděli, kdo šel pro zástupce, neboť já byla v šatně, a David šel pro data projektor, a už jsme oba ho tam tak našli ležet.

Poučení, které platí: "Když nejde o život, tak jde o hovno." ...A v tomto případě o život šlo.

A teď trochu méně drastických neúspěchů: Tu soutěž s Lidlem jsme asi projeli, měli jsme 500 m, a výherci pře kilometr, takže nic.
A průkazku, kterou jsem ráno nemohla najít už mám, a s babičkou jsme se usmířili.

EDIT /20:03/ Ironií osudu je, že je to přesně na den 4 roky, co se mu (Honzovi) stal úraz ruky (zlomil si ji), a ještě mu to nějak operovali, nebo tak něco...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Haló?! Kdo tam?!

No, přece JÁ!

Komentáře

1 kappa kappa | Web | 23. listopadu 2009 v 19:14 | Reagovat

to muselo byť strašné, nájsť spolužiak v kaluži krvi... a obdivujem tvoju duchaprítomnosť, ja by som na mieste omdlela (to nepreháňam..)
no ja som tiež absolútny antitalent ale prihlásila som sa do súkromnej tanečnej školy a pomaly sa učím ako na to =-)

2 Divergent Girl Divergent Girl | Web | 24. listopadu 2009 v 12:19 | Reagovat

Já bych to nezvládla. Dělá se mi špatně jenom co to čtu. Co se mu vlastně stalo?
A nemělo by být v tom poučení spíš : "Když NEjde o život, tak jde o hovno." Takhle to vyznívá dost blbě.

3 kappa kappa | Web | 24. listopadu 2009 v 14:52 | Reagovat

ja tiež ešte nemám žiaden darček =-D
aj tak ťa obdivujem, ja by som nedokázala ani to
a som rada že to dopadlo nakoniec takto... tak nech sa čím skôr dostane domov =-)

4 Divergent Girl Divergent Girl | Web | 24. listopadu 2009 v 20:14 | Reagovat

Tak buď moc dlouhá slohovka, kterou člověk nestihne, ale já mám spíš opačný problém, že bude moc krátká. Asi jsem příliš stručná.

5 Divergent Girl Divergent Girl | Web | 24. listopadu 2009 v 20:28 | Reagovat

Ehm, my budeme slohovu psát v co nejbližší době. A dokonce i na útvar, na kterej jsme doma nepsali žádnou "cvičnou" práci, takže super.

6 Debi.l.ka-eSBéčko <3 Debi.l.ka-eSBéčko <3 | Web | 24. listopadu 2009 v 20:55 | Reagovat

Jej nevím co bych dělala najít kamaráda tak jako ty...já bych asi určitě panikařila...jen když jsem to četla tak se mi srdce rozbušilo...chudák on i ty, ale jsi statečná ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama