Vrs?! Aneb o kočkách z mého okolí.

31. října 2009 v 10:31 | Ivík |  Dennodenní žvásty
Moje kočka je opravdu podivné stvoření.
Nejen že ze spaní vyluzuje podivné zvuky, jako například: "Vrrs! Vrmbr! Wů" a jiné, ale taky se podivně chová.
Prostě mě dneska inspirovala pro napsání tohoto článku.


Ano. Tohle prapodivné cosi, choulící se mezi listy křenu, je moje kočka. (foceno před asi rokem a půl)

Oficiálně jí říkám, jak mnozí víte, Micinka... Ale díky mému tatínkovi se osvědčil výraz: Smrade, Smére (což je vlastně trochu zkomolený Smrad).
A vážně. Ona smrdí. ;D
Její podivný zvyk je si zívnout tak, že vám ten puch z tlamy rovnou foukne do obličeje. Brr.

Další jména, kterými jsem na ni volávala, nebo ještě pořád volávám (a jí je to zřejmě jedno, protože málokdy reaguje): Kočko, Mufe, Mufíne, Maso, Mavr, Kočeno, Čiči, Chlupno.

A ještě jedna podivnost: naše kočka málokdy slyší na čiči, musíte zapískat... :D



Mým (nebo spíše taťkovým) podivným přezdívkovacím choutkám neunikl ani kocour od slousedů: Flíček, kterému se taky říká všelijak (a ten by slyšel na cokoli, hlavně kdyby jste mu dali žrádlo): Fífan, Fífa, Fufu, Kocúr nebo taky Jizváč... (kvůli tom, že měl a ještě trochu má jizvu nad pravým okem, a nikdo nepřišel na to od čeho, protže mu to nateklo, tekla mu červená, teta si myslí, že ho někdo postřelil). Chudák.

Fífa má taky podivné zvyky. Je plachý a když ho chováte, tak dělá mrtvýho, a když zjistí, že mu nehodláte ubližovat, tak je to ten nejpřítulnější kocour na světě.

Jo, a Fífa perfektně imituje Spider-Mana, protože se předníma opře o zeď a dělá, že po ní leze. A to tehdy, když si myslí, že mu nesu něco dobrýho.

Další kočky a kocouři v mém okolí jsou: Míša, takový bílo-zrzavý kocourek s heboučkou srstí; dlouhosrstá černo-rezavá kočka s oraznžovýma očima, která se bojí, říkám jí Miss Čiči, protože opravdu nevím, jak jí nazývají páníčci; bíli-černý kocourek, synáček od Miss Čiči, říkám mu Mikey, a taky to není jeho jméno.

Kdysi těch koček bylo víc, teď uvedu ty, co žijí, ale už je moc nevídám: Sára bílo-černo-rezavá kočka, Dáreček bílo-černý kocour

A ti, co jsou nezvěstní: Bílá tlapka bílo-mourovatý kocour, jehož charakteristickým znamením byly "bílé ponožky", Natrhlé ouško - pozor! extrémě nebezpečný - mourovatý kocour s noha šrámy z bojů a okousanýma ušima, zřejmě už je mrtý, protože byl moc starý.

A ti, co už R.I.P - Kula (Kulička) - černo-bílá od sousedů, Damián - černý, plachý od sousedů, Kikina - bílo-mourovatá od sousedů (matka Fífana), Alois (Lojza) - bílo-mourovatý (syn od Kikiny), Chlupatý - dlouhosrstý s jazsně modrýma očima... ten už to má alespoň 10 let za sebou a další.

Jo, to jsou sepsané paměti koček z naší 1. kolonky, nebo alespoň těch, které v 1. kolonii trávili dny se mnou. Hehe, možná proto, že jsem se uměla vžít do kočičí role nemůžu vystát psy.
Samozřejmě jak to bývá, kočky se také dělili na ty zlé a na ty dobré. To už nebudu vypisovat. Řekněmě, že se po naší vesničce toulala skupinka kocourů - potulných rváčů, kteří občas zavítali i k nám na zahradu.
I tyto zážitky z dětství (kočkama jsem žila, když mi bylo 6-9 let) mě inspirovali k napsání pohádkového - sci-fi Náhrdelník s rolničkou a perlou, který stejně leží nedopsán v šuplíku. Ale děj vám nastíním: Co když vlastně ta vaše milá, polštářová kočka pracuje pro tajnou kočičí superjednotku rychlého nasazení? ;D - Je to něco na bázi: Spláchnutej apod.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Haló?! Kdo tam?!

No, přece JÁ!

Komentáře

1 Kjara  ( Ery-sek) Kjara ( Ery-sek) | Web | 31. října 2009 v 12:58 | Reagovat

založila jsem si nový blog,ale jenom o psaní atd. abych se mohla vypovídat :-) tak jestli chceš tak se můžem dál navštěvovat dám ti svou new adresu-na webu

2 leni leni | Web | 31. října 2009 v 13:50 | Reagovat

Miluju kočky! Dokud jsem bydlela u rodičů, měla jsem tam svou nejmilovanější mourovatou Micinku (pořád ji tam mám, už jí je 21 let), její dceru podobně mourovatou Haničku, Haničky syna Kocoura (ten se jednou porval s cizím kocourem a skončili oba utopení v nádrži), a ještě Mindušku kříženou s peršánkem od sousedů, takže vypadala jako smetáček. Tady ve městě za mnou někdy chodí mladá mňoukalka od sousedů přes zeď, říkám jí Mórisku (jako že je "mórovatá") a u tchýně je zase sousedovic černá se svítícíma očima, té říkám Čertíku. Kočky jsou nejlepší :)

3 Debi.l.ka Debi.l.ka | Web | 1. listopadu 2009 v 11:03 | Reagovat

To já mám radši psi :) kočku bych doma nechtěla, ale když někam příjdu a mají kočku tak jako fajn nevadí mi :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama