Červen 2009

Absolutorium a naše třída pod spřísněným pedagogickým dozorem, aneb jak jsme dostali sprďana.

24. června 2009 v 20:15 | Ivík |  Dennodenní žvásty
Včera (úterý) jsem konečně dostala svoje absolutorium z výtvarky. Příští rok, jak jsem už sem psala, nás bude míň, než nás bylo letos. David bude na umělecké, a bude mít kreslení až tak dost, Áněs na Slovaňáku, takže by to nestíhala kvůli škole, nebo by nestíhala školu kvůli VV. Mája ještě neví, jestli bude chodit, nerozhodla se. Tak budu chodit já s Lukášem... do výtvarky. ;D
Nejdřív jsme šli do cukrárny na zmrzku za odměnu (dala jsem si borůvkovou a jablečnou do sladkýho kornoutu), pak jsme se vrátili do dělňáku a dostali jsme výzo. Měla jsem samý, jasně. Celkem to byly 3 papíry. Jedno absolutorium (ručně psaný), jedno výzo z počítače a jedno ručně psaný.

Proč musí být některé věci naposledy?

22. června 2009 v 20:40 | Ivík |  Uvažující
Dnes se začaly plnit položky z mého seznamu, co mě čeká naposledy. Dnes to byla poslední hodina s mým oblíbeným učitelem, říkejme mu jeho přezdívkou Old Mr. G. /ould mistr dží/ - ale abyste si nemysleli, on není starej. Je to prostě jen přezdívka, která se váže na loňský školní rok. Dlouhý povídání.

Sešity, které létají z okna.

21. června 2009 v 13:07 | Ivík |  Dennodenní žvásty
Dnešní dopoledne jsem upravovala 'look' svých učebnic, které ve čtvrtek odevzdám těm mladším žákům. Není vůbec překvapivé, že jsou v krásném stavu. Já o ně náhodou pečovala. To o sešitech se v takovém smyslu mluvit nedá. Když jsem se naštvala na učení, první co letělo na zem, nebo to bylo otloukáno o stůl, či o hlavu, byl samozřejmě sešit. Někdy byl sadisticky zmačkán a hozen na trávník. Jednou jsem ho i prohodila otevřeným oknem. Pak jsem byla naštvaná ještě víc, protože jsem si pro něj musela dojít, z důvodu zcela prostého, neměla jsem se z čeho učit, když se válel na trávníku. Někdy si říkám, že mám štěstí, že žiju v rodinném domku. Kdybych tohle udělala a bydleli jsme v paneláku, tak hrozí veliké nebezpečí, že než sjedu výtahem dolů, už tam sešit ležet nebude, neboť si ho vezme bezdomovec, který už nyní má na čem spát. I když tohle bych měla považovat spíše za dobrý skutek, než jako důvod zuřit. Charita hadr!

Jak jsem pracovala a vařila, vzpomínala a truchlila.

20. června 2009 v 20:19 | Ivík |  Dennodenní žvásty
"Jo, každej den přináší nový story."
To dnešní je prostě jednoduchý, skoro až to bolí.
Jeli jsme s taťkou (skoro jako každej víkend) na chatu. Tam mě čekala práce, to jsem věděla. A abyste si nemysleli, že jsem líná, poskytnu vám tu vyčerpávající výčet: vařila jsem česnečku, brambory a ohřívala maso z mražáku, udělala jsem salát; plela jsem cestičku mezi záhonkama; trhla jahody (ty nejvetší byly asi jako moje dlaň); umývala a utírala jsem nádobí; nosila tatíkovi věci (něco vrtal na půdě); nakupovala jsem, balila jsem při odjezdu; otevírala ty obrovitý vrata; hrabala jsem trávu... No prostě jsem byla zaměstnaná a dala pokoj, i tak by se to dalo říct.

Jak pršelo. Jak hřmělo. Jak jsem umírala smíchem při piškvorkách. A jak zklamala moje dobrá matematická schopnost.

19. června 2009 v 19:47 | Ivík |  Dennodenní žvásty
Dneska se ve škole zase nic nedělo. Opět jsme byli spojeni s áčkem, a zase jsme byli jenom čtyři. Já, Aněs, Štěpán a Ondra. Dneska jsme byli bez Peti, která měla na programu lepší věci. ;D
Kromě toho, jak silně zahřmělo, jsem celý den trávila ve strnulém stavu polousínání. Myslela jsem, že mě ájina probere, ale to jen do té chvíle, dokud nezačal učitel kecat o letadlech.

Jak zase byla nuda.

18. června 2009 v 19:18 | Ivík |  Dennodenní žvásty
Opět jsem se ve škole nudila.
Jelikož většina naší třídy je na soutěži v Praze na celostátním kole soutěžě o EU, byli jsme z naší třídy (B) jen čtyři. Já, Aněs, Peťa a Štěpán. Haha! A zítra tomu bude podobně, jenom bude navíc, Ondra.
V ájině jsme psali test, někdo čajznul odpovědi... bylo to stejně jen pět vět a já mám jedničku jistou. Dvojku by mi učitel nedal, to vím.
V němčině nás bylo pět. Nechápu tedy, proč jsem se musela tahat s tím rádiem a cédéčkama, když jsem jí to říkala. Pak si donesla čtenářáky primánů (šesťáků), ale to neměla dělat. Tvrdila, že ji těma chybama chtějí zničit a pokud má moje mamka málo práce, tak tady by jí měla dost. To víte, mamuška pracuje v psychiatrické léčebně, ale jako praktický lékař. Někdo si zřejmě plete pojmy... :D
Dále dvě hodiny matiky. Suplované. Četla jsem Rozbřesk. Už jsem nakonci, zbývá mi jen 50 stran... :(
Pak čestina. To jsme se dívali na přijímací testy z ČJ, které áčáci vyplňovali. A pak zempl... To jsme debatovali nad naším školním časákem... myslela jsem, že se pos*** smíchy... :D :D

Shrnutí toho minulého a dnešního.

17. června 2009 v 18:57 | Ivík |  Dennodenní žvásty
Sobota.
Byla jsem Kátušce na promoci. Měli to moc krásný, málem jsem se tam rozbrečela. Hmm, jak já se budu loučit s gymplem, aniž bych tam někde skolabovala?
Po promoci jsme prošli po Litomyšli všechno, co se nám líbilo. Nacpali jsme si břichy dobrotama, a pak jsme zalezli na pizzerku u nás v BK. Perfektí den. Vrátila jsem se dom v 21:05. :D

A teď si dáme jednu pohádku o tom, jak nepropadnu z chemie...

10. června 2009 v 17:55 | Ivík |  Uvažující
Stojím nad učitelským stolem. Na něm je patnáct obálek. Vpravo stojí učitelka. Vlevo Lukáš, Ondra a David. Vybírám si snad půl hodiny. A pak si jednu prostě vezmu. Chvíle napětí. Kluci si taky vytahují otázky. Koukám na číslo - 12 = FOSILNÍ PALIVA A ZPRACOVÁNÍ ROPY. Jásám jako malé dítě! Pak asi pět minut píšu jako o život. Chvílemi váhlám.

Co jsem na sebe prozradila?

10. června 2009 v 17:06 | Ivík
Jméno: Ivana
Přezdívka: Ivík
Věk: 16
Znamení zvěrokruhu: Lev